|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat
Vít, Václav ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Crhová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza dlouhodobých změn srážek v Evropě v období 1961 - 2011. Důraz je kladen na určení rozdílů ve srážkových trendech mezi zvolenými zdroji dat a na analýzu prostorového rozložení ročních a sezonních změn srážek v Evropě včetně diskuze možných příčin rozdílů těchto změn v jednotlivých oblastech. Dalším cílem je znázornit, popsat a také odůvodnit rozdíly trendů mezi různými datovými zdroji: databází staničních dat ECA&D, datovými soubory v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a CRU TS a dvěma reanalýzami JRA-55 a NCEP/NCAR. V závislosti na množství a kvalitě dostupných dat pro porovnání souborů byly v dlouhodobém vývoji popisovány výhradně změny celkových srážkových úhrnů v absolutních a méně také v relativních hodnotách. V rešeršní části je uvedena odborná literatura, která se zabývá změnou srážkových charakteristik ve světě a v Evropě. Následuje popis vhodnosti všech druhů zdrojů dat pro určování trendů srážkových úhrnů. Odborné články většinou popisují dlouhodobé změny na základě jednoho zdroje dat, nikoli v rámci jednotlivých druhů datových souborů. Často jsou zároveň předmětem studií menší oblasti na úrovni jednotlivých zemí, nebo naopak větší na celosvětové úrovni. Výsledky této práce mohou přinést nové znalosti o rozdílech mezi databázemi a jejich...
|
|
|
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku
Kožíšek, Matěj ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Dlouhodobé změny výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu na vybraných horských stanicích v Česku Bakalářská práce se zabývá tématikou dlouhodobého vývoje sněhové pokrývky v okrajových pohořích České republiky. Úvodní část je rešerší zahraniční a české odborné literatury zabývající se změnami parametrů sněhové pokrývky v závislosti na změně klimatu a také důsledky těchto změn na různé složky přírody. Druhá část práce vychází z analýzy klimatických dat ze stanic nacházejících se v okrajových pohořích České republiky v období hydrologických roků 1980-2014. Mezi pohoří zahrnutá do tohoto výzkumu patří Šumava (Churáňov, Lenora a Husinec), Jizerské hory (Bedřichov a Desná), Krkonoše (Harrachov), Orlické hory (Deštné a Rokytnice v O. h.) a Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Pro hodnocení trendů je použit statistický Mann-Kendall test. Změny sněhové pokrývky mají významný dopad na fungování mnoha krajinných procesů i na život obyvatelstva z hlediska budoucí dostupnosti vody a rekreace.
|
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny početnosti a distribuce ptačích druhů v České republice
Gebauer Fialová, Adéla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Práce se zabývá srovnáním dosavadních změn rozšíření a početnosti ptačích populací na území České republiky na základě publikovaných výsledků Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973-77, 1985-89 a 2001-03. Celkem 197 nejhojnějších druhů bylo charakterizováno podle hojnosti výskytu v ČR, velikosti hnízdní populace v ČR a v Evropě, populačních trendů v Evropě, tělesné velikosti, migračních strategií, ochranného statutu v České republice a v Evropě, taxonomického zařazení, potravní preference, ekologických nároků a biogeografického původu. Distribuce ptačích druhů v České republice vzrůstala u většiny druhů. Početnost ptačích druhů na našem území vzrostla u téměř poloviny druhů. Rozšiřovaly se především druhy vzácné, druhy přibývající v Evropě, druhy chráněné (jak v ČR tak mezinárodně) a rybožravé druhy vázané na mokřadní biotopy. Naopak pokles distribuce byl zaznamenán u druhů obecně rozšířených, nechráněných a dále u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu a mokřadní biotopy. Pokles distribuce byl prokázán i u druhů s arktickým typem rozšíření. Změny distribuce (podíl obsazených čtverců a podíl čtverců s prokázaným hnízděním) a změny početnosti byly vzájemně silně korelované.
|
|
|
Vliv nádrže Orlík na kvalitu vody ve Slapské nádrži
Straškrábová, Viera
Přísun fosforu (P) do Slapské nádrže byl hodnocen v letech 1959 – 1960 a v letech 1963 – 1964. Po napuštění nádrže Orlíku se koncentrace P ve Slapech snížila a následně došlo ke snížení letního rozvoje fytoplanktonu, zvláště sinicového vodního květu. Dlouhodobě byly hodnoceny zimní koncentrace fosforu a následný sezónní rozvoj fytoplanktonu. V letech 1960 – 1992 zimní koncentrace P vzrůstaly (vliv zvýšení P v detergentech?), pak opět klesaly. Letní koncentrace chlorofylu se zvyšovaly do 2000, pak se postupně snižují (v důsledku meziroční variability zatím neprůkazné).
|
host ::
RSS.